|
|
Nalezení fyzické pozice stanice v síti Internet
Kopeček, Tomáš ; Müller, Jakub (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
V této diplomové práci se zabývám problematikou určení pozice počítače v síti Internet. Potřeba určité lokalizace počítačů vznikla v posledních několika letech z důvodu vzniku překryvných sítí. Pro tuto činnost existuje mnoho algoritmů. Moje práce se zabývá metodou King, která odhaduje vzdálenost mezi komunikujícími stanicemi pomocí stávajícího systému pro překlad doménových jmen. Cílem této práce je ověřit přesnost metody King na stanicích v experimentální síti PlanetLab, která poskytuje přístup na více než 1000 stanic rozmístěných po celém světě.
|
|
|
Odhad geografické polohy stanic v Internetu
Němeček, Ladislav ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato semestrální práce se zabývá problematikou metod IP geolokace. Jsou popsány metody pasivní a aktivní geolokace. Více je pak zaměřena na aktivní vyhledávání. Ty jsou založeny na měření zpoždění v síti, a proto je zde popsáno, jak zpoždění vzniká a jakým způsobem ho lze měřit. Dále práce popisuje vznik a strukturu síťě PlanetLab, neboť její uzly jsou využívány k měření zpoždění. Hlavním tématem je implementace metody Constraint-based Geolocation v jazyce Java. Je popsán algoritmus výběru přímek bestline všech referenšních bodů a také samotné vyhledávání cílové oblasti. Závěrem je ověřena správná funkčnost vyhledávání na testovacích datech.
|
|
|
Měření vzdáleností stanic prostřednictvím ICMP protokolu v IP sítích
Fojtová, Lucie ; Komosný, Dan (oponent) ; Burget, Radim (vedoucí práce)
Současný Internet se čím dál častěji potýká s problémem správného určení vzdáleností mezi jednotlivými stanicemi. Nejšírší dopad má znalost této veličiny v oblastech optimálního rozložení sítě aplikačního multicastu, správného výběru účastníka peer-to-peer sítě, nebo při prostém rozhodování koncového uživatele, které z nejbližších zrcadel použít pro stažení nějakých dat. Nejbližší v tomto smyslu však nemusí nutně znamenat geograficky nejbližší - vzdálenosti na Internetu jsou typicky vyjadřovány ve veličinách jako je latence nebo šířka pásma. Všechny tyto příklady mají společnou snahu o úsporu šířky pásma a tím pádem ekonomickou úsporu. Metody odhadu pozice v síti pracují na základě měření parametru latence. V této práci budou vytvořeny nástroje pro měření tohoto parametru a zároveň s pomocí těchto nástrojů ukázáno, jak moc spolu korespondují veličiny geografická vzdálenost a latence.
|
|
|
Určení polohy stanic v síti Internet pomocí přenosového zpoždění
Horák, Michael ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zjištění geografické lokace stanice v síti internet pomocí měření zpoždění a implementací metody Constraint-Based Geolocation. Postupně je rozebrána problematika zpoždění v počítačových sítích a jeho měření. Stručně jsou popsány různé možnosti geolokace cílových stanic, přičemž je kladen důraz především na popis metody CBG. Dále je vysvětlen převod sférických souřadnic do dvojrozměrného prostoru, čehož je využito při implementaci geolokační metody. V praktické části je při popisu implementovaného programu v jazyce JAVA navazováno na problematiku popsanou v předchozích kapitolách. V rámci práce byly implementovány a porovnány dvě geolokační metody. Ze získaných výsledků je dále navržena hybridní geolokační metoda, jenž tyto dvě předchozí kombinuje. V zhodnocení jsou uvedeny výsledky implementace a jejich porovnání s prameny, ze kterých tato práce vycházela.
|
|
|
Uživatelská rozhraní pro webové hry
Hlaváč, Martin ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Práce popisuje problematiku návrhu, vytváření a testování webových uživatelských rozhraní. Dále popisuje možnou interakci člověka s počítačem - komunikační kanály a analogii k reálnému světu. Návrh uživatelského rozhraní se dělí podle zaměření a to na zaměření na akci a zaměření na uživatele. Zaměření na uživatele užívá metod, mezi které patří gamifikace a zlepšování uživatelské zkušenosti, pro zlepšení použitelnosti uživatelského rozhraní. Vytváření uživatelského rozhraní je vysvětleno na vývoji webových stránek (webová uživatelská rozhraní). Práce popisuje 3 metody použitelné pro testování webových uživatelských rozhraní. V práci je popsán návrh, vytvoření a otestování uživatelského rozhraní strategické webové hry.
|
|
|
Odhad zpoždění datového toku při přechodu síťovým zařízením
Dopita, Michal ; Komosný, Dan (oponent) ; Verner, Lukáš (vedoucí práce)
Tato studie je zaměřena na problematiku odhadu zpoždění datového toku při průchodu síťovým zařízením. Je zde rozebrána problematika parametrů sítě, které ovlivňují celkové zpoždění, detekce zpoždění v datových sítích a druhy zpoždění vznikající v síti. Praktická část se zabývá vývojem softwaru, který provádí odhad zpoždění. V závěru je shrnutí celkové práce a vyhodnocení výsledků měření.
|
|
|
Lokalizace stanic v Internetu pomocí systému King
Exler, Michal ; Müller, Jakub (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku lokalizace stanic v Internetu. Jsou zde popsány metody pro predikci zpoždění pomocí umělých souřadnicových systémů a pomocí přímého měření. Primárně je tato práce zaměřena na metodu King, která odhaduje zpoždění mezi libovolnými koncových stanic pomocí rekurzivních DNS dotazů v systému pro překlad doménových jmen.
|
|
|
Aktivní IP geolokace pro verifikaci pozic stanic v Internetu
Balej, Jiří ; Róka, Rastislav (oponent) ; Zdrálek, Jaroslav (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá způsoby nalezení geografické polohy zařízení v síti Internet při znalosti IP adresy. Tento proces se nazývá IP geolokace a je v současnosti řešen pomocí geolokačních databází nebo za využití výsledků měření síťových parametrů k cílové IP adrese. Nevýhodou dnešních geolokačních databází je, že některé poskytované polohy nejsou správné a mohou vykazovat velkou odchylku od správné polohy. Cílem této práce je vyvinout metodu, která by na základě měření dokázala ověřit správnost pozice z geolokační databáze. Z tohoto důvodu je v práci podrobně rozebrán vliv parciálních částí zpoždění, které ovlivňují výpočet maximální vzdálenosti na základě změřeného zpoždění mezi referenční stanicí a cílovou IP adresou. Ze stejného důvodu je v práci popsáno dlouhodobé měření zpoždění, kde je řešena přesnost IP geolokace za použití kalibračních dat z dřívějších měření. Navržená metoda Cable Length Based Geolocalisation (CLBG) je postavena na vlastnostech dílčích složek zpoždění, které jsou závislé na délce přenosových médií. Metoda ze změřeného obousměrného zpoždění vyloučí vliv zpoždění generovaného mezilehlými prvky a koncovými stanicemi a za použití rychlosti šíření signálu přenosovým médiem určí geografickou vzdálenost. Dále byl experimentálně zjištěn parametr nepřímého vedení kabelů, jež je použit pro určení mezních hranic. Průnik mezních hranic jednotlivých referenčních bodů je následně použit ke stanovení regionu, kde se IP adresa nachází. Výsledky této metody při geolokaci jsou lepší než jednoduché metody (ShortestPing, GeoPing a SOI) a srovnatelné s metodami pokročilejšími (CBG a Octant). Nevýhodou vytvořené metody je velikost regionu, kde se stanice nachází, což je ale dáno jejím účelem. Pro zjištění správnosti informace z geolokační databáze slouží ověření, zda její pozice leží ve zmíněném regionu.
|
|
|
Využití přenosových vlastností optických kabelů pro určování polohy stanic v síti Internet
Chmelař, Jakub ; Verner, Lukáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou IP geolokace, tedy určování geografické polohy stanice v síti Internet. Znalost geografické polohy uživatele umožňuje jednak cílení specifických služeb a informací jako např. reklama či předpověď počasí, ale také lepší využití přenosových kapacit sítě díky poskytnutí obsahu ze zdrojů umístěných uživateli blíže. Hlavním tématem práce je geolokační metoda Speed of Internet (SOI), patřící mezi tzv. aktivní metody postavené na měření zpoždění v síti. Problematice měření zpoždění je proto věnována teoretická část práce, ve které jsou dále popsány nejpoužívanější aktivní metody. V praktické části je popsána implementace metody SOI, která byla vytvořena v programovacím jazyce Python. S touto implementací byla následně provedena série měření, díky kterým je možné porovnat výsledky metody SOI s ostatními geolokačními technikami. Poslední část práce je věnována zhodnocení těchto výsledků a nabízí několik možných úprav, které by mohly vést ke zvýšení přesnosti popsané implementace.
|
|
|
Inteligentní systém pro dálkový sběr dat
Gregor, Filip ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská se zabývá technologií PLC. V teoretické části je popsán princip funkčnosti technologie, její výhody a nevýhody. V experimentální části této práce byla navržena metodika testování point-to-point s BPL modemy a pro koncentrátor s elektroměry. Dále byla realizována rozsáhlá sada měření dle metodiky point-to-point pro tolopogie bez a s opakovačem v laboratoři. Testoval se vliv opakovače na přenosové parametry dle doporučení RFC 2544, RFC 6349 a dle metodiky TCP Throughput, za pomocí testerů Net Blazer a nástroje iPerf. V výsledků vyplývá, že topologie s opakovačem snižuje propustnost o 50 % a zvyšuje obousměrné zpoždění (RTT) více než dvojnásobně v porovnání s topologií bez opakovače. V poslední části byla navržena laboratorní úloha se Smart Meteringovým systémem a BPL modemy.
|
host ::
RSS.